Proč nemusím pojišťováky

Proč nemusím pojišťováky

Pojišťovák. Škoda, že se toto označení tak zprofanovalo

V dobách minulých nebyl tak negativní pohled na ty, kdo se živili pojišťovnictvím. Ve fabrikách byla místnost, kde se sjednávalo pojištění pro občany, pojištění odpovědnosti při výkonu zaměstnání a další produkty. Tohle vše zajišťoval místně příslušný „pojišťovák“, většinou jednatel skoro státní pojišťovny.

V každém městě byla kancelář, opět jedné nejmenované pojišťovny, která zde dlouhodobě zajišťovala služby pro občany a firmy/ takzvaný „průmysl“. Vše fungovalo, k plné spokojenosti pro všechny strany.

Nová doba, nový lidé, nový zájemci o pojišťování

A tehdy to začalo. Na náš trh vstoupila řada jiných pojišťoven. Každý chtěl utrhnout kousek z koláče. Kde ale vzít lidi? Dobří pojišťováci měli už své místo a jistoty. Ti nový se museli najít a zaučit.
Možnosti, jak se naučit, nebo spíš vyzkoušet, co obnáší, práce pojišťováka nebylo zpočátku moc.

Nastala  doba makléřských a pojišťovacích společností

Na školení se vzal kde kdo, hlavně, že chtěl. Zaplatil vstupní poplatek za školení, dozvěděl se základní informace o pojistkách, hlavně o životním pojištění. Bylo provizně nejlépe placené. Kde neuměl,nechytl se, nenašel se,.. pojistil alespoň svoje okolí. Rodinu a kamarády, kteří byli ochotni se podepsat. Tomu odpovídala hodnota pojistky, výše krytí, ale hlavně skladba pojištění. Sjednal pojistky v rodině, měl zpět poplatek za školení a rychle odešel.

Můj názor: pojistka na nic. Neodpovídala tomu, co mělo být sjednáno a kryto jako riziko. Rodina a kamarádi akceptovali maximálně 300 Kč měsíční pojistné. Co za ty peníze mohou dostat? Nechci se raději vyjadřovat.
Proto nemám rád „pojišťováky – rychlokvašky – zlatokopy…“

Můj respekt a uznání mají fundovaní „pojišťováci“

Vývoj v oblasti makléřských firem, náboru nových pracovníků, konceptu pojištění, školení obchodních dovedností… je již někde jinde. Neříkám, že se nestane podobná situace, jakou jsem popsal výše.

Ano, provize z obchodu je motivující a hraje hodně vysokou roli. Kdo je rozumný, chce se dostat o hodně výš a vydržet u tohoto povolání, musí se učit. Hodně. Znát produkty, obchodní podmínky, prodejní techniky, Paretovo pravidlo… a další. Není to snadné, ale pod odborným vedením, které ví, že profik se „nechytne“ za měsíc to jde.

Nebojte se pojišťováků

Řada z nich jsou profesionálové, kteří svoji práci berou vážně, bez ohledu na to, jestli „obchod/pojistku“ hned uzavřou. Mají odpovídající znalosti, praxi a celou řadu produktů v nabídce. Předpokládám, že prodejní techniky mají zvládnuté a využijí je v rámci fér prezentace.

Další pokračování v některém z mých článků

  • oblast pojišťovnictví jsem prošel od píky až na manažerské pozice
  • vím, o čem mluvím/píšu
  • pojišťovnictví je jedna z oblastí, která má smysl a perspektivu
  • obchod jako takový, považuji za jednu z nejlepších zkušeností, které jsem získal

 

Pojištění