Dědictví je slovo, pod kterým si mnozí lidé představí peníze či majetek. Málokdo si pod tímto slovem představí dluhy či závazky. Dědictví jako takové je velmi komplikovaná záležitost, která se řídí zákonem a je velmi často spojeno s emocemi všech zúčastněných.
Dědické řízení ze zákona či dle závěti
Před každým dědickým řízením proběhne jiná událost a tou je pohřeb. Ten bývá spojený s mnoha emocemi, a právě zde se velmi často začne řešit, kdo co zdědil.
Samotné dědické řízení probíhá až za určitou dobu po pohřbu. Zvolený notář se totiž musí seznámit se všemi podklady a najít všechny osoby, kterých se dědictví týká.
V rámci dědického řízení se postupuje buď dle závěti nebo dle zákona. Dědictví ze závěti je jasně dané a se závětí jsou pozůstalí seznámeni notářem na společné schůzce. Závěť se staví nad zákon, a tedy je v rámci závěti možné přeskočit některé třídy. Avšak i v rámci závěti je nutné myslet na nepominutelné dědice a těmi jsou děti.
Druhý způsob dědictví určuje zákon ve chvíli, kdy chybí závěť. Existují tzv. dědické skupiny (třídy), dle kterých se dědictví rozděluje. Do 1. třídy patří děti a manžel (či manželka) zůstavitele. Pokud ti z nějakého důvodu nemohou či nechtějí dědit, jsou ve 2. třídě rodiče zůstavitele. Do 3. třídy pak řadíme sourozence a jejich děti. Následující třídy jsou pak určeny pro prarodiče či praprarodiče. Způsoby dědění jsou tedy zákonem přesně určeny a každá další třída může dědit jen v případě, že je vyloučena třída předchozí.
Průběh dědického řízení
Jak již bylo zmíněno, dědické řízení je zahájeno s určitým odstupem. Notář obešle všechny zúčastněné a zjistí, zda nejsou další dědicové. Co nejdříve je to možné, tak obešle bankovní instituce s výzvou, aby zablokovaly účty zůstavitele.
Před samotným setkáním s dědici pak také zjišťuje, zda neexistuje závěť a jaký byl celkový majetek zemřelého.
Toto období je poměrně dlouhé a dle množství dědiců a výše majetku se pohybuje od 2 měsíců dále.
Následně proběhne jednání a zde se již sepíše konkrétní podoba vypořádání. Toto vypořádání se řídí buď závětí nebo zákonem, ale v rámci jednání může proběhnout i dohoda o vypořádání dědictví mezi účastníky.
Důležité je seznámit se se všemi podklady dědictví, protože zdědit se dají i dluhy. Pokud by tedy dluhy převažovaly aktiva, je samozřejmě lepší dědictví odmítnout.
Dědictví se poté rozděluje dle zákonem stanovených pravidel či dle závěti, která ale nesmí odporovat těmto zákonům.
Nabyté dědictví je osvobozeno od daně, ale budete muset uhradit poplatek notáři, jehož výše se stanovuje dle výše majetku.
Autor: Soňa J.